Tuhle jsem byla trochu roztržitá při rozjímání a vyšla z toho následující úvaha, nebo je to hereze? Posuďte sami. Nevím jestli jste se někdy dívali jak zrnko hypermangánu difunduje do vody. Je to pěkné pokoukání. Voda je čirá, hodíte do ní zrnko hypermangánu a to jak padá ke dnu proniká mezi molekuly vody a celá sklenice se postupně zbarví do růžova až fialova. Je z toho roztok hypermangánu, ty dvě látky do sebe pronikly a smísily se. Dá se to znovu rozdělit, ale na první pohled se nepozná kdo je kdo. Voda by šla myslím oddestilovat.
Když člověk přijme Boha v Eucharistii, mohlo by se s ním dít něco podobného, tedy v ideálním případě. Když člověk je otevřený a odevzdaný a nepřijímá spíš mechanicky, tak to božské difunduje do našeho lidství. Difunduje do našich vztahů, do naší práce, do našich sympatií a antipatií, do našich stresů a našich radostí. Může nás proměňovat a skrze nás i ty druhé. Tedy ne že bychom museli všichni zrůžovět či zfialovět. Ale podobat se Kristu, to by se mi líbilo.
zajimavé přirovnání..díky za úvahu:)
skvělé!
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.