Dneska ráno se mě v práci zeptal jeden s krásnýma hnědýma očima:"Máš mě ráda?" To jsem fakt nečekala, běhala jsem mezi stoly, organizovala, řídila, lepila, radila, zkrátka měla jsem plné ruce práce. To sis vybral chvilku hošku, na tak důležitou otázku. Úplně mě vyvedl z konceptu. Díval se na mě oddaně a čekal, připravil mi horkou chvilku. Pak jsem zamumlala, to víš, že mám a honem jsem běžela za další prací. A teď mě to mrzí. Byl to malý "čtyřleťáček" co se mu trochu stýská, chodí do školky teprve od září a ještě si moc nezvykl. Je statečný, nepláče, ale má posmutnělé oči a je mu to asi dlouhé. A teď zpětně mě napadá, že to mohl být Hospodin se svým vyznáním lásky a já to takhle prošvihla. Musím se polepšit. Zrovna dneska při sdílení nad Božím slovem, říkala jedna spolusestra, že milý (Bůh) jde kolem ťuká na okenko, ale milá má jiné starosti a pěkně milého prošvihne. Tak se mi zdá, že jsem se dneska s Hospodinem minula, ach jo. Doufám, že to se mnou zítra zase zkusí a všimnu si Ho.
:-) Já myslím, že i letmé vyznání lásky má u Hospodina svou váhu...;-) Vždycky není čas na hluboké vyznání... To je v životě normální..:-)
Jakube, večer na mši říkal kněz v kázání mimo jiné, že Hospodin nám nadbíhá a uvedl vtip, který mi přišel dost vystihující: Říká myška myšákovi, jestli mě najdeš můžeš si mě vzít a kdybys mě nemohl najít, tak jsem pod borůvkou. Je to pro mě velká útěcha vědět, že Hospodin touží, abych ho hledala, ale nevzdá to se mnou i když ho nehledám. Je to útěcha pro mě osobně, ale i pro mě za druhé, kterým bych moc přála, aby ho hledali a oni o to nestojí.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.