Dneska ráno, jsem už nemohla dospat, vzbudila jsem se už ve čtyři, jdu totiž naposledy do školky. Pěkně jsem se pomodlila a úderem šesté vyrazila na metro, mám to hodinu cesty. Cestou dám růženec za děti a rodiče a už se zdravím s paní ředitelkou. Kolem půl osmé se začali trousit první děti. A už je tu šikulka předškoláček a tatínek ho tentokrát postrkuje před sebou a říká, aby poděkoval. Sednu si před něj na bobek, aby mi viděl do očí a on mi podává tři růžičky a opakuje po taťkovi, že děkuje a pěkné prázdniny. Taky mu přeju a loučím se s rodičem. A pak už to jde jeden za druhým, některé děti se krásně stydí a to prosím jinak stydlivé nejsou. Jeden lumpík co má pořád ke všemu komentáře mi přinesl kytici lilií větší než je sám, ale když měl něco říct, najednou ztratil řeč, kdo by to do něj řekl. Jiný Frantík, taky pěkné kvítko opakuje po mamince "říkání" a podává mi kytici stonky nahoru. Mařenka vybrala sama krásné růže, ale zasekne se a ani nemukne. Rozebírám jí pak až odejde tatínek a pusa jí jede. Jsem trochu naměkko. Pak máme s dětmi obvyklý program, cvičení, svačinka, hrajeme si hry a jdeme ven. Po obědě si dáme šampáňo, já to nepiju, už od pohledu mi to přijde tlamolep, ale děti to milují a tak oslavujeme předškoláky. Nakonec se se všemi rozloučím a ještě asi hodinu pobíhám po školce, uklízím hračky, zdravím, beru si dárky a kytky. Už mám prázdniny. Hurá, konečně klid od dětí a už se mi po nich začíná stýskat.
Naštěstí v září jdu zase do školky a začínám s těmi nejmenšími. Hádej kdo jsem, dítě s odkladem v heterogenní třídě nebo paní učitelka?
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.