Objevila jsem ve starých věcech sešit pohádek z dob totality, je psaný na stroji a nemá autora, tak se s nám o některé pohádky podělím, když jsou ty prázdniny :-)
Zákony
Bylo jednou jedno vodní zvíře, docela mrňavé, takže ani jméno nemělo, ale určitě je znáte, vždyť jeho příbuzní běhají po hladině každé větší louže. A právě tohleto skoronic si vám jednou začalo stěžovat, že je uprostřed spousty vody, ale kvůli povrchovému napětí se nemůže napít a je rádo, když se mu podaří ulíznout aspoň trošinku vody z povrchu. Jeho malinky rozoumek nedokázal pochopit nesmyslnost a nebezpeční svého požadavku odstranění povrchového napětí vody, díky němuž mohlo běhat po hladině a získávat své živobytí. Zvíře si svoji zlost naopak pěstovalo a vzhledem k příznivému vlhkému prostředí mu z ní brzy vyrostla pořádná nenávist.
Přírodními zákony hned tak něco nepohne – a to je moc dobře, neboť jinak by to s matičkou Zemí brzo špatně dopadlo – takže povrchové napětí se na rozzlobeného hmyza jenom shovívavě usmívalo, ale pak mu to začalo lézt na nervy a čím dál méně ho bavilo poslouchat hloupé řeči, až se nakonec rozhodlo udělit nespokojenci pořádnou lekci. Dalo se s ním do řeči, ještě jednou se pokusilo poučit nevědomého tvora, ale když to nepomohlo, slíbilo mu, že na chvíli povolí, aby se mohl napít podle libosti. Tak se i stalo – a jistě se umíte živě představit, že ten náš drobeček, jakmile pod ním hladina povolila, spolykal vody mnohem víc, než mu bylo milo. Jediným jeho štěstí bylo, že povrchové napětí řídilo celou akci tak, aby se mohl zachránit na stéble trávy vyčnívající z vody, takže to nakonec všecko dobře dopadlo. A ručím vám za to, že ono zvířátko až do konce svého života už ani nenapadlo měnit zákony, které mu umožňovaly život.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.