Louis a Zélie zamilovaní manželé.

Celý den jsem v duchu s tebou; říkám si: „Teď právě dělá toto.“ Nemohu se dočkat, až budu u tebe, milý Louisi. Miluji tě z celého srdce a cítím, že strádání, které v tvé nepřítomnosti prožívám, mou lásku ještě zvětšuje. Nemohla bych žít v odloučení od tebe… Líbám tě stejně jako tě miluji.“  Dojatá, zamilovaná novomanželka? Nikoli, dopis byl napsán po patnácti letech manželství! Louis se tedy stal Zéliiným „živlem. A když se zase on musí vzdálit od rodiny kvůli obchodním záležitostem, vyjadřuje jí dopisem svou pozornost: „Drahá přítelkyně, do Alenconu budu moci přijet až v pondělí; čas ubíhá tak pomalu. Nemohu se dočkat, až budu u tebe. Nemusím ti ani říkat, že mě tvůj dopis velmi potěšil, až na to, že jsem viděl, jak moc se namáháš. A tak ti velmi doporučuji klid a umírněnost, zejména v práci. Mám několik objednávek od Lyonské obchodní společnosti. A ještě jednou, netrap se tolik, s pomocí Boží se nám podaří vytvořit dobrou malou firmu. Měl jsem štěstí, že jsem mohl jít ke svatému přijímání v kostele Panny Marie Vítězné, je to takový malý ráj na zemi. Také jsem tam zapálil svíčku za celou rodinu. Líbám vás z celého srdce a těším se, až budu s vámi. Doufám, že Marie a Pavlína jsou hodné! Tvůj manžel a opravdový přítel, jenž tě miluje na celý život.

Louis a Zélie  spolu měli devět dětí, z toho čtyři jim brzo umřeli, jedna dcera je svatořečena. Kromě toho vedli společně malou firmu na výrobu krajek, ve které zaměstnávali devět dělnic. Oba pracují a zároveň vychovávají děti, musí tedy závodit s časem, znají radosti a bolesti obyčejné rodiny a umírají na nemoci, které i my důvěrně známe: Zélie na rakovinu prsu a Louis na arteriosklerózu, která mu zasahuje mozek a na tři roky ho přivádí do psychiatrické léčebny.

19. října 2008 byli manželé Martinovy blahořečeni jako manželský pár. Jejich svatost netvoří samotné události, ale způsob, jakým je prožívají. Ve všech aspektech svého života mají jeden zdroj a jeden cíl: Boží lásku. Ani zdaleka ji nevytěsňují z hmotného života, naopak, toto směřování srdce působí, že se jejich obyčejný život stává dobrodružstvím lásky, v němž v pravém slova smyslu povznášejí svou rodinu, své blízké, přátele, sousedy, i své zaměstnance…

Více v knize „Rodiče Terezie z Lisieux“, od Héléne Monginové z Karmelitánského nakladatelství (vyšlo 2009)