Bůh nesplňuje všechna naše přání...

Bůh nesplňuje všechna naše přání, ale splňuje všechna svá zaslíbení, tzn. že zůstává Pánem země, udržuje svou církev, dává nám vždy novou víru, nenakládá na nás více, než můžeme unést, těší nás svou blízkostí a pomocí, slyší naše modlitby a vede nás nejlepší a nejpřímější cestou k sobě. Tak Bůh připravuje svou chválu skrze nás.

            Vypadá to celé jako pěkná zbožná fráze, jenže tohle napsal Dietrich Bonhoeffer v nacistickém vězení necelý rok před svou smrtí. On ještě nevěděl, že je odsouzen k smrti, ale byl to intelektuál z bohaté rodiny, byl šťastně zasnoubený, čekala ho slibná kariéra evangelického teologa a byl už druhým rokem odsouzený k nečinnosti a odloučení ve vězení.

             Moc ráda bych se mu podobala, ne tím vězením, ale přesvědčením, že právě tady v této komunitě a při této (protivné, nevděčné…) práci si mě Bůh vede nejlepší a nejpřímější cestou k sobě.

            Doporučuji vám jeho knížku Na cestě k svobodě (Listy z vězení), je to trochu na soustředění, ale má to hloubku a šmrnc. A hlavně ten člověk za tím stojí svým životem, to je pro mě asi nejsilnější. Ještě pár řádek z jeho pera:

Modlitby pro spoluvězně

Ranní modlitba

Bože, k Tobě volám na úsvitu dne.

Pomoz mi modlit se

a soustředit myšlenky k Tobě,

já sám to neumím.

Ve mně je tma,

ale u Tebe je světlo,

jsem opuštěn, ale Ty mě neopouštíš;

jsem malomyslný, ale u Tebe je pomoc;

jsem nepokojný, ale u Tebe je mír;

ve mně je hořkost, u Tebe je trpělivost;

já tvoje cesty nechápu,

Ty však pro mne cestu znáš.