Co dělá salesiánka, když napadne sníh?

Salesiánka je řeholnice (neboli jeptiška, pro zajímavost jedna naše studentka říká, že se bojí jeptišek, ale nás, že se nebojí, protože my jsme sestry), která se stará o chudou, opuštěnou mládež, přednostně o děvčata (o kluky se starají salesiáni, ale dneska, už se to tak přísně nerozděluje jako za dona Boska).

Co dělá salesiánka v Praze, když napadne sníh? Správně, vezme holky z intru a jdou jezdit z Vítkova na igelitkách, to dělá naše Jarka. Nebo vezme studentky na hory a učí je jezdit na sjezdovkách, to baví Helču. Danka mezitím jezdí na běžkách s těmi co se bojí na sjezd. Nebo vezme děti ze školky a jdou sáňkovat k Vltavě, tak to je Mary. Janča s nimi staví na zahradě sněhuláky a jsou pak krásně obalení sněhem i blátem, samozřejmě děti ne sněhuláci.

A teď pozor, to byste neuhodli, salesiánka, vezme lopatu a jde odhazovat sníh od vrat. Je to taky dobrodružné, pejskaři vás obdivují, mladíky upozorňujete: pozor na hlavičku, ze střechy padají kusy ledu… No, mimo to jsem taky běžkovala u Vltavy, to je tedy zážitek, prohánět se po Praze na běžkách. Nejvíc mě přitom zaujala jedna slečna, co proti mně jela na kole, není nad originalitu. Bylo mi jí trochu líto, vypadla dost schváceně a pořád z toho kola padala, ale tvářila se zarputile a tak jsem radši kolem jen tiše prosvištěla. Pak jsem dumala nad tím, co bych dělala, kdyby proti mně jel na kole celý Karlín a já jediná byla na běžkách. Nevím jestli bych radši taky nešla s davem.

Kromě toho, když napadne hodně sněhu, jako letos, tak salesiánky, když zjistily, že jim teče do baráku vylezly na střechu a shazovaly sníh dolů. To byl zatím největší zážitek letošní zimy. Myslím, že jsem se ještě nikdy tak úpěnlivě nemodlila k svatému Josefovi jako, když jsem poprvé lezla po střeše a házela dolů sníh. Den předtím jsme v katedrále Svatého Ducha slavily třicet let od začátku salesiánek v Čechách a P.Karel nám na závěr řekl, ať se odevzdáme Pánu Ježíši a že zažijeme dobrodružství, moc se mi to líbilo, ale že dobrodružství přijde hned den na to to jsem tedy nečekala.