Když jsem po zpytování svědomí dělala úkon kajícnosti, tak se mi vybavila právě tato věta ze školky. "Řekni promiň a pohlaď mě!" Jeden Jiříček se totiž umí moc pěkně usmiřovat s dětmi, když něco provede. Řekne promiň a dítě něžně pohladí. Jiné děti se nerady omlouvají a některé se otočí zády a zabručí promiň tónem, neotravuj otrapo. Tak jsem je povzbuzovala, ať druhého hezky pohladí, jako Jiřík. Po čase jsem slyšela ze šatny chlapečka: " Řekni promiň a pohlaď mě!"
Tak jsem potom přemýšlela jak se usmířit s Hospodinem. Promiň mu říkám dost často, ale jak Ho pohladit? Zpovědník navrhoval, že by mě mohl pohladit Hospodin. Jenže to On dělá,ale co já? Jediné co mě napadlo: "Cokoliv jste udělali jednomu z mých nejmenších bratří mě jste udělali."
Nádherný.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.