"Je tu jeden chlapec, ten má pět ječných chlebů a dvě ryby. " Jan 6,1-15
Ondřej, apoštol si toho chlapce všiml a upozornil na něj Ježíše. Díky tomu chlapci se najedlo pět tisíc mužů (žen bylo určitě ještě víc, ale asi držely dietu :-)). A co na to ten chlapec? Možná si chtěl sníst své chlebíčky v klidu sám a podle svého. Jenže, když je jednou dal Ježíši k dispozici, už s nimi nemohl nakládat jak se mu líbilo. Napadlo mě srovnání se slibem čistoty. Když člověk dá Hospodinu k dispozici svou plodnost, svoji schopnost založit rodinu, schopnost milovat, Bůh jí nezničí, ale je to On kdo s tím dál nakládá a člověk ztrácí a zároveň získává. Jako ten mládenec, přišel o svou baštu a o možnost určit si, kdy a jak si jí sní a zároveň viděl jak se díky němu najedlo spousta jeho bližních. Nevěděl, který chleba je jeho a který je ten rozmnožený. Stejně tak člověk žijící v celibátu nemá přehled kde a jak si ho Bůh použil, kdo se díky jeho "chlebu" nasytil.
Napadá mě třeba Sv. Josef, když přistoupil na Boží návrh a vzdal se své snoubenky, musel se vzdát představ jak si zařídí život a podřídil své plány Božím požadavkům. Na druhou stranu se směl podílet na výchově Boha, uvedl ho do mužského světa, naučil ho řemeslu, byl pro něj lidským vzorem muže. Od něj se Ježíš učil být mužem. A to není málo.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.