Kristovo narození

Kristovo narození

Hle, otec stal se synem dcery své,

pták vzešlý z hnízda, které zbudoval,

ač od věků, je dítě právě zrozené,

věčný život zrovna teď započal.

Slovo je němé, pláče radost ráje,

síla je slabounká, moc bezmocná je.

Viz, duše zmírající, pramen života,

viz slunce lásky pro tvé slepé oči,

slovo, v němž uzdraví se uší hluchota,

a ztěžklá srdce v pravou rozkoš vkročí.

Ze smrti, tmy, z hluchoty, zoufalství

tam, kde sám život, světlo, slovo, slast se skví.

Dar lepší, než je Bůh,

                               nezná ani On sám,

dar lepší, než sám Bůh,

                               člověku nelze dát,

ten Dárcem darovaný dar

                               zde dán je nám,

dar za ten dar, kdo přijme jej,

                               též má se stát.

Bůh je můj dar, dal se mi svobodně,

já dar chci Bohu být,

                               jen Bůh ať vlastní mě.

Hřích srazil člověka na roveň zvěři,

zvěř trávu požírá,

                               všechno tělo je tráva,

teď sám Bůh přijal tělo, v jeslích leží,

za pokrm hříšným, nehodným se dává.

Šťastné pole, kde roste pokrm ten,

jenž od zvířat zvedá nás Bohu

                               na roveň.

                               (Robert Southwell SJ)