O letošních velikonocích jsem přemýšlela nad krví beránka. Izraelité si pomazali krví zabitého beránka veřeje dveří a to je zachránilo před smrtí. Uvědomila jsem si, že Ježíš je ten beránek, jehož krev mě zachraňuje před smrtí. Díky Kristově krvi prolité na kříži mohu žít. Slyšela jsem to už mockrát a taky už jsem rozjímala mockrát o Ježíšově smrti, ale tentokrát mi to zase trochu došlo.
Když máme mši svatou v komunitě, a to je skoro každý den, přijímáme díky velkorysosti salesiánů nejen Tělo Páně, ale i Krev Páně. Je to velký dar a radost. Napadlo mě, že je to vlastně taková Božská transfúze. Když má člověk nemocnou krev, tak se léčí tím, že se najde vhodný dárce a člověk místo své nemocné krve dostane tu jeho zdravou. Dárce to samozřejmě trochu vyčerpává, ale nemocnému to velmi pomůže a může se díky tomu i uzdravit. Před svatým přijímáním říkáme: „Pane nezasloužím si, abys ke mně přišel, ale řekni jen slovo a má duše bude uzdravena.“ A Ježíš nejen, že říká svá slova, ale dává mi sám sebe, dává mi svou vlastní krev. Po přijímání koluje v mém těle Jeho zdravá krev a nahrazuje, uzdravuje moji nemocnou krev.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.