Boží dvoření.

Boží dvoření je nesmírně osobní. Jako kdyby bylo připraveno jen pro vaše srdce. On ví, co vám bere dech, ví, nad čím se vaše srdce rozbuší. O mnoho z jeho dopisů jsme přišly jen proto, že jsme uzavřely své srdce, abychom nemusely snášet bolesti, jež přináší život. Když jsme nyní jako ženy na cestě k uzdravení, musíme svá srdce opět otevřít – abychom slyšely šepot a přijaly jeho polibky.

Možná nepřijdou tak, jak jsme očekávaly či jak jsme si dokonce přály. John byl před několika lety na obchodní cestě do Oregonu. Udělal si čas, aby mohl být sám s Bohem. Šel na pláž a nejprve se při chůzi modlil. Pak se posadil do písku a pozoroval vlny. (Občerstvení pro něj znamená „čím divočejší, tím lepší“.) Pak to spatřil. Vytryskl vysoký gejzír a těsně před ním se objevila velryba. Byla neuvěřitelně blízko pobřeží. Nikdo jiný na pláži nebyl. Doba migrace velryb už dávno minula. John hned věděl, že jde dárek od Boha – čistě jen pro jeho srdce. Byl to dárek od Milence jeho srdce.

Když mi o tom John vyprávěl, radovala jsem se spolu s ním, ale také jsem začala velmi toužit, aby Bůh takto políbil i mě. Nedlouho na to jsme se s Johnem účastnili víkendového manželského semináře v severní Kalifornii. I já jsem se po ránu vytratila na pláž, abych byla sama s Bohem. Seděla jsem na písku, hleděla jsem na moře a prosila Boha o velrybu. „Ježíši, vím, že Johna miluješ. Miluješ ale také mě? Miluješ mě stejně jako jeho? Pokud ano, můžu taky dostat velrybu?“

Když jsem takto prosila, připadala jsem si trochu hloupě. Vždyť jsem přece už dobře věděla, že mě Bůh miluje. Svou lásku již dokázal – tím, že poslal svého jediného Syna, aby zemřel místo mě (J3,16). Bůh mě vysvobodil. Zaplatil za mne nejvyšší myslitelnou cenu. Dal mi celé stvoření, jež mluví o jeho velké slávě a lásce, dal mi své Slovo s veškerou jeho hloubkou a krásou – a já tu teď stojím a chci ještě něco víc. Nicméně Boha to velmi potěšilo. Bůh má zvláštní zálibu v tom, že se zjevuje těm, kdo ho hledají celým srdcem. Je to štědrý, rozhazovačný Milenec, a je šťasten, pokud nám může své srdce zjevovat znovu a znovu.

Nicméně žádná velryba se neobjevovala. Po chvíli jsem tedy vstala a pokračovala v chůzi. Bylo časné jaro, vlny šplouchaly, rackové se překřikovali. Pobřeží Kalifornie je skalnaté a já se musela proplétat mezi balvany. Když jsem obešla jednu ze skla, spatřila jsem hvězdici – nádhernou, oranžovou hvězdici. Okamžitě jsem poznala, že je to Boží dárek pro mne; že je to jeho políbení. Velrybu mi nedal – ta byla jen pro Johna. Pro mě měl něco jiného – tuto úžasnou hvězdici. Odpověděl na mou otázku. Ano. Miluje mě. Poděkovala jsem mu, zašla za další ohyb a náhle se mi otevřel výhled, na který nikdy nezapomenu…

Jak to bylo dál si můžete přečíst v knize „Úchvatná! Odhalte tajemství ženské duše“ od Johna a Stasi Eldredge, vydal Návrat domů v roce 2007. Kniha je svědectvím o touhách a zraněních ženy a jak z nich ven. Trochu mě odrazoval sladký obal, ale nakonec jsem se do ní začetla, z nudy při chřipce a nelituji. Dozvěděla jsem se o sobě věci a o Hospodinu, které jsem tušila, ale neměla pojmenované…