Neplodná žena a nevěřící kněz dostali šanci.

Přemýšlela jsem nad některými lidmi kolem Ježíšova narození a obdivuji Boží velkorysost a milosrdenství a říkám si, snad mám taky šanci.

Třeba Alžběta, slušná žena, už starší a zkrátka neplodná, takže v Izraeli ve své době zcela odepsaná. Jak jsem si přečetla, tak v její době bylo posláním ženy mateřství, dát rodině potomky a přispět tak k zachování rodu. Potažmo být matkou Mesiáše, takže neplodná žena zcela zklamala, její život neměl žádný smysl a naplnění.A Bůh si jí vybral, aby byla matkou největšího z proroků. Aby vydávala svědectví o Boží velikosti: „To pro mne udělal Pán v čase, kdy se mu zlíbilo zbavit mě pohany mezi lidmi“(Lk1,25) „Její příbuzní a sousedé se dozvěděli, že Pán nad ní dal zazářit svému milosrdenství, a spolu s ní se nad tím radovali.“ (Lk 1,58).

Nebo nevěřící kněz Zachariáš. Jaký paradox, ten, který přináší oběť za lid, během modlitby v chrámě, tudíž vše je jak má být, ale když k němu Bůh promluví bojí se (vybavuje se mi jedna spolusestra z Neapoli, která se bála zůstat v kapli sama, co kdyby se Bůh chtěl nějak projevit) a nevěří. „Neboj se, Zachariáši, neboť tvá snažná prosba byla vyslyšena…“(Lk 1,13) No prosím, Bůh konečně odpovídá na jeho snažnou prosbu a slibuje mu, že ji vyplní a ani nemusí dělat nic neobvyklého. Zachariáš sice prosil, ale nevěří, že Bůh mu prosbu splní. Naštěstí Bůh i přesto plní svůj slib a dává jim dítě, které slíbil. A Zachariáš vydává svědectví o Boží velikosti: „V tom okamžení se mu otevřela ústa a rozvázal se mu jazyk a on mluvil a velebil Boha.“ (Lk1,64)

Nakonec se Bůh narodí z panny, která nežije z mužem. Tudíž podle zákona by měla být tato těhotná ukamenována. Naštěstí je tu ještě muž spravedlivý a poslušný, který nejen, že ji neodsoudí k smrti „nechtěl ji vydat zákonnému šetření“ (Mt 1,19),ale v poslušnosti Bohu ji před zákonem zaštítí. A stane se tak adoptivním otcem Boha.